Výuka s prvky e-learningu na ZŠ Gajdošova

Když jsme před více než 20 měsíci oznamovali našim žákům a jejich rodičům fakt, že rozbíháme projekt podpory výuky přírodovědných předmětů, málo kdo si pod tím dokázal představit něco hmatatelného. Faktem je, že některé z těchto předmětů na většině škol nepatří mezi ty právě oblíbené, zejména to platí o fyzice a chemii.

K dnešnímu dni je na našem e-learnigovém serveru umístěno více než 830 výukových materiálů zaměřených na podporu výuky přírodovědných předmětů. Žáci na něm najdou desítky zkušebních testů, na kterých si mohou bez stresů vyzkoušet základní orientaci v probíraném učivu. Bylo by však velice zkreslující zaměřit se pouze na tyto hmatatelné a statisticky vyčíslitelné výsledky práce projektového týmu. To podstatné, k čemu systém výuky používající prvky e-learningu nezanedbatelnou měrou přispěl, je výrazná změna metod výuky.

Klasická škola, tak jak ji zažila drtivá většina z nás, je založena frontální funkci učitele. Ne že by samotná metoda frontálního sdělování poznatků byla od základu špatná, ale to, v co se postupem času přetvořila má s efektivitou vzdělávání a se vzděláváním samotným jen málo společného.
Posuďte sami. Klasická hodina začíná příchodem vyučujícího do rozjívené třídy. Po nezbytném rozčílení, jehož příčinou je absence třídní knihy na učitelské katedře, je posléze třídní kniha nalezena a vyučujícím učiněn příslušný zápis. Následuje zkoušení jednotlivců u tabule, zatímco ostatní se věnují v lepším případě pohledům z okna a napovídání, v horším případě vyrušování. Po té, co učitel s námahou všech sil doslova vyždímá ze zkoušených jedinců alespoň nějakou smysluplnou informaci, následuje druhá část hodiny. Ta je věnována přednášce vyučujícího – zpravidla ho žáci moc neposlouchají a snaží se ukrátit chvilky, kdy je přepadá nuda, protože téma projevu je to poslední, co by je právě zajímalo. V poslední části hodiny, pak diktuje učitel zápis do sešitu. Ponechme stranou fakt, že celá řada žáků není kvůli svým poruchám učení diktovaný zápis schopná slušně zapsat, natož po sobě přečíst. Žáci sice mají učebnice, ale s těmi se moc nepracuje. Z části je to způsobené tím, že nestojí za nic a škola na nové nemá. Z části tím, že učitel už přece všechno učivo za žáky dopředu „předžvýkal“ do formy onoho diktovaného zápisu a učebnic tedy není třeba, s výjimkou situací, kdy jde do třídy suplovat kolega s jinou aprobací. Žáci se pak připravují do výuky převážně tak, že se snaží nazpaměť do sebe „nabušit“ to, co jim učitel nadiktoval. Ovšem pozor, připravují se jenom ti, kterým hrozí zkoušení (už dlouho nebyli u tabule). Ostatní, co mají více známek, mají nějaký ten týden klid. A když se má psát písemka – snadná pomoc – nějaký důvod proč v daný den zůstat doma se vždy najde. Ptáte se, k čemu je takové vzdělávání dobré? Odpovídám, že nevím. Ptáte se, kde je tolik potřebný individuální přístup a diferenciace? Odpovídám, že ho nevidím.

Smutným faktem dnešního školství zůstává přístup nemalé části odborné veřejnosti, která tvrdí, že jinak to ve škole ani nejde dělat, protože to bylo vždy takové. Na naší základní škole jsme se s něčím podobným nesmířili a tvrdě jsme pracovali na vlastních školních osnovách a na moderních metodách výuky tak, abychom mohli představit školu, která bude schopná s podstatně větší mírou efektivity vzdělávat žáky, a vzdělávat je tak, aby ve 21.století neměli pocit, že škola je jen nutné zlo k ničemu.

Jsme přesvědčeni o tom, že k tomu, abychom mohli žáky moderně a efektivně vzdělávat, potřebujeme jiné výukové metody.  Hodiny na naší škole dávno nezačínají zkoušením u tabule, v naukových předmětech není žákům do sešitu diktováno, ale jsou vedeni k tomu, aby si do sešitu psali sami informace, které považují za důležité. Žáci se učí to důležité nalézat. Hlavním učebním textem již dávno není žákův sešit, ale kvalitní učebnice, se kterou jsou žáci nuceni často pracovat. Efektivní systém testů ve spojení s předem danými pravidly hodnocení umožňuje velice rychle zjistit, jestli a jak se žáci do výuky připravují. Zároveň odpadla spousta biflování nesmyslných informací zpaměti a akcent se posunul na logické uvažování a řešení problémů. Učíme žáky ústně i s pomocí moderní techniky prezentovat výsledky své práce.

V takové škole hraje e-learningový server nezastupitelnou roli. Žáci na něm naleznou nejen stručná shrnutí probíraných témat, ale i pracovní listy, prezentace a další doplňující materiály. Záleží jen na žácích a na jejich potřebách, co si k učení vyberou. Výsledky testů si mohou žáci ve škole kdykoliv opravit v průběhu konzultačních hodin, které má u nás na škole každý učitel. Žák se stává odpovědným za svoje studijní výsledky, učí se řešit reálné situace (komunikace, řešení problémů), učí se vyjadřovat (prezentace), učí se zpracovávat informace a využívat je ke svému učení. Tím, že dáváme žákům vybrat z celé palety možností, významně posilujeme individualizaci a diferenciaci výuky. Pomalejší žáci se mají o co opřít, rychlejší žáky nic nebrzdí, v jejich rozletu.

E-learningový server nabízí spoustu užitečného i pro rodiče našich žáků. Elektronická žákovská knížka už nejde „zapomenout ve škole“ a poskytuje celou řadu informací, které ta klasická papírová nemá šanci sdělit. Rodiče mají přehled o tom, co se právě probírá za témata, rovněž mají informace o domácích úkolech a o jejich plnění. Mohou, stejně jako žáci, komunikovat s učiteli prostřednictvím zpráv systému. Samostatnou kapitolou je pak využití našeho výukového systému žáky, kteří často a mnohdy i na delší dobu nemohou ze zdravotních důvodů naši školu navštěvovat.

Díky projektu „Podpora výuky předmětů z oblasti Člověk a příroda“ se podařilo na naší škole rozpohybovat systém, který i díky dalším realizovaným projektům z grantového operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost přerůstá do všech vyučovaných předmětů a  pomáhá vytvářet nové moderní školské prostředí schopné smysluplně vzdělávat děti pro 21.století.

Mgr. Rostislav Novotný

Koordinátor pedagogické sekce projektu a zástupce ředitelky školy